Úvodní stránka Noze-cz - Muzeum zde - Výrobky nožířů - Nože - Vinařství - nože a nůžky

Vinařství,vinařské nože a nůžky, kosíř, knýp.

AAktualizováno 22.3.2020

Převzato z

Vývoj vinařských nožů

Na základě současných znalostí nelze říci kdy a kde se první vinařský nůž zrodil. Je však doloženo, že již 4. tisíciletí před naším letopočtem byla ve staré Asýrii vinná réva pěstována ve stromovitých tvarech. K vytvoření takového tvaru je třeba odstraňovat její dlouhé výhony, což podmiňuje existenci nějaký nástrojů s čepelí vhodných k takovým úkonům. Jedním z možných nástrojů, ze kterých se mohl vinařský nůž vyvinout jsou železné srpovité nástroje s tulejkou pocházející z archeologických nálezů z řecké kulturní oblasti v Malé Asii z 5. – 4. století před n. l. Tyto nástroje byly používány k osekávání větví listnatých stromu, které pak sloužily jako krmivo a podestýlka dobytka.

Nůž, který byl používán prokazatelně k řezu vinné révy je nůž se zvláštním výběžkem, tzv. securis (sekuris), na hřbetu nože. Ani zde nepanuje jednotný názor kde nůž vznikl. Jeho vynález je přisuzován Řekům, ale panuje i názor, že nůž byl vynalezen v průběhu 1. století před n.l. v Římské říši.

Vinařské nože z archeologických nálezů z území bývalého Československa jsou mnohem mladší. Ze 7. – 8. stol. našeho letopočtu je nůž nalezený v Moravském Svatém Jánu na Slovensku, poblíž hranic s ČR a z 9.stol. n. l. pochází nůž z hradiště Staré Zámky u Líšně. Oba nože mají securis a je tedy jisté, že se jedná o nože vinařské.

Oba typy nožů, se securis i bez něho byly obdobně jako v jiných částech Evropy používány souběžně a to až do konce 19. století. Typ nože bez securis byl na Moravě lidově nazýván kosíř a později též knýp.

Koncem 19. století začaly být po staletí používané vinařské nože nahrazovány vinařskými nůžkami, převážně dvojsečnými, fungujícími na stejném principu jako běžné nůžky. V současnosti jsou ve vinohradnictví používány zpravidla běžné typy zahradnických nůžek a nožů

Tvar a velikost vinařských nožů

Jako každý jiný nůž, tak i nůž vinařský má dvě hlavní části – čepel a rukojeť. V převážné většině se jedná o nože s pevnou čepelí.

Rukojeť je zpravidla dřevěná, nasazena na trn a v přední části ,tedy u čepele, zpevněna tulejkou. Vyskytují se však i nože s tulejkou na obou koncích rukojeti. Méně častá je varianta se stopkou obloženou přinýtovanými střenkami. Rukojeti nasazované na trn jsou obvykle soustružené a až na vyjímky neprochází trn celou rukojetí.

Čepele vinařských nožů se vyskytují ve dvou základních typech - bez securis a se securis. Prvním typem jsou „srpovité nože“ s více či méně zakřivenou čepelí. Toto zakřivení může být po celé délce čepele od rukojeti až po hrot a to jak ostří tak hřbetu, nebo je čepel od rukojeti přímá a až část u hrotu je zakřivená tak, že má hákovitý tvar. V obou případech pak čepel může mít jeden hrot na části protilehlé k rukojeti (tak jako každý běžný nůž), nebo dva hroty kdy druhý hrot je na straně ostří u rukojeti. Druhý typ je v podstatě shodný s typem prvním. Zásadní rozdíl je v tom, že tento typ nože je na hřbetní straně ostří opatřen výstupkem zvaným securis, přičemž securis může být umístěno v různé vzdálenosti od rukojeti. Tvar securis není ustálen. Oba typy nožů se vyskytují v mnoha tvarových variantách.

Z dochovaných exemplářů vinařských nožů lze odvodit, že jejich velikost se v moravských vinařských regionech prakticky nezměnila od doby hradištní až do 16.století a ani v následujících stoletích nedošlo v délce čepele k podstatným změnám. Pohybovala se v rozmezí 20 až 35 centimetrů přičemž čepel měřila 9 až l5 centimetrů. V Čechách se vyvinuly nože dosahující délky až 42 centimetrů.

Pačeti vinařských obcí s vyobrazením vinařských nožů.

Erby vinařských obcí s vyobrazením vinařských nožů.

Prameny:

Buben Milan, Heraldika, Albatros, Praha 1986
Čárek Jiří, Městské znaky v českých zemích, Akademia, Praha 1985
Kratochvíl Zdeněk, Čtení o noži a mačetě, Junácká edice 19934
Pokorný Pavel, Tradiční vinařství na Moravě, Regionální muzeum Mikulov 2000
Weinhold Rudolf, DEUTTSCHES JAHRBUCH FÜR VOLKSKUNDE, Reb messer und kelter, Akademie-Verlag-Berlin 1966

Vinařský nůž se securis a vytlačenou značkou z Bohutic. Po konzervaci.

Moravské zemské muzeum, inv. č. HA 142090 - foto muzeum

Dekorativní vinařský nůž

Nůž na révu, s širokou ,275 mm dlouhoučepelí, na konci hákovitě zahnutou, zdobenou na horním okraji leptaným dekorem s ptáky a úponky - ocel, slonovina, zlacení. Nůž byl vyroben v Německu v 16 století. Dar Jana II. knížete z Lichtenštejna.

Foto Bc. Luděk Wünsc - Slezské zemské muzeum.