Příbram - nože

Výroba nožů v Příbrami.

Doklady o nožířích v Příbrami jsou  velmi kusé. Podle dostupných materiálů nebyl v Příbrami ani nožířský cech, byť jako cech smíšený. Relativně nejvíc informací je o příbramském "kudlářství " a to díky uveřejnění v literatuře. 

Kudla je starý lidový název pro nůž.
 

L. Malý, ve své knize Příbramsko a dobříšsko, vydané v Příbrami v roce 1930,  na straně 249 uvádí:

Kudlářství.

Výroba kdysi proslulá kudlami,  jež zvány byly "příbramky" a kupovány byly hlavně o poutích po 3 až 5 krejcarech (krejcar platil do roku 1892), kvetla ještě v polovině minulého století v dílnách 6-8 mistrů. Dnes udržuje se jako vedlejší výroba při nožířích. Druhdy používáno bylo k výrobě zlámaných hornických nebozezů, což později bylo zakázáno (aby se nebozezy nekradly).

OD STŘÍBRNÝCH HOR VLASTIVĚDNÝ ČASOPIS MlÁDEŽE PŘÍBRAMSKA A DOBŘÍŠSKA, ročník XVIII., číslo 9. a 10. str. 88 a 89, Příbram 1951

Ve Vlastivědném sborníku Podbrdska č.2, Příbram 1968, je článek J. V. Bezděka Ulicemi staré Příbramě, na straně 68 je uvedeno:

Nožířská ulice - III. čtvrť městská

Krátká  spojovací ulička z jihovýchodního koutu Karlova náměstí do dlouhé ulice (zbouráno).

Až do doby. než byly roku 1892 postaveny budovy škol v Dlouhé ulici a vedle nich obytný dům pro učitele, existovalo tu několik přízemních polodřevěných domečků starého příbramského typu. ve kterých asi od dvacátých let minulého století bydlívaly rodiny proslulých příbramských nožířů. Ti zde podomácku vyráběli široko daleko vyhlášené příbramské kudly, nože i jiné řezací nástroje, berouce si k nim materiál z polámaných havířských vrtáků a nebozezů, tudíž zboží díky tvrdosti na svou dobu prvotřídní. Po nožířích skoro sto let zde bydlících, dostala ulička lidové pojmenování, zachované tradičně dodnes. 
 

Plánek znázorňující Karlovo náměstí (tzv. Ryneček) s okolím. Cca uprostřed v pravo vybíhá z náměstí Nožířská ulice. Plánek je převzat zknihy Jana Čáky, Zmizelá Příbram starou flexaretou, Knihkupectví Mária Olšanská, Příbram, 2002.

 

Pipich Josef

  • V knize Střední Brdy, Václav Cílek a kolektiv, Příbram 2005, Lidová kultura, Drahomíra Daňková, Str.268 je uvedeno, že samostatní mistři se vyskytují v městě Příbrami až od 19. století. Prvním z nich byl Josef Pipich, který se přistěhoval roku 1821 z Rudolfova u Českých Budějovic.

Novák Petr

  • Katalog krajinské průmyslové, hospodářské a národopisné výstavy v královském horním městě (Tisk F. Pěly v Příbrami 1894) uvádí na straně 13: Oddělení 3, Kovy a výrobky kovové - Petr Novák, nožíř v Příbrami. 24. Různé nožířské výrobky pro krejčí, obuvníky, zahradníky, hospodáře, včelaře a j.  
  • Brichtův průvodce a adresář královského horního města Příbramě, str. 47. Nákladem knihkupectví Rud. Petersona v Příbrami – 1905. Nožíři: Novák Petr, Mariánské údolí. Rákosník Fr., Pražská ulice.
 

Rákosník František

  • Brichtův průvodce a adresář královského horního města Příbramě, str. 47. Nákladem knihkupectví Rud. Petersona v Příbrami – 1905. Nožíři: Novák Petr, Mariánské údolí. Rákosník Fr., Pražská ulice.

Hahn Josef

Hahn Václav

  • Ve Státní okresním archivu v Příbrami je uložen soupis domů dle profesí, který není datován (domnívám se, že je z první republiky) v tomto seznamu jsou uvedeni dva nožíři: Han Josef, Příbram 3, Mariánské údolí 134 a Han Václav, Příbram 3, Karlovo náměstí 19.

Hahn František