POLDI

Aktualizováno 21.4.20

Občas se lze setkat s noži značenými na čepeli POLDI. Je otázkou kdo je výrobcem těchto nožů. Lze předpokládat, že nože neprodukoval výrobce oceli, ale že je jako reklamní pro Huť Poldi někdo vyráběl. Jako nejpravděpodobnější, se jeví že výrobcem byla některá mikulášovická nožířská firma. 

Huť Poldi

(Kladno, Česká republika)

V roce 1893 patentována ochranná známka s profilem ženské hlavy.

V roce 1910 patentována nerez ocel Poldi Anticorro.

Huť Poldi byla založena v r. 1889 na východním okraji Kladna. Jméno získala na počest zakladatelovy manželky Leopoldy Wittgensteinové. - Od samotného založení byla určena především pro výrobu ušlechtilé oceli. Již od r. 1891 byla kelímková ocel vyráběna duplexním pochodem z pevné martinské vsázky. Vyráběly se zde chromové a wolframové oceli pro nástroje i niklové a chromniklové oceli pro strojové součásti.

Jako první ocelárna v Rakousku zavedla výrobu ušlechtilé oceli a jako jedna z prvních elektrické tavení oceli.

V roce 1910 zde byla vynalezena niklová nerezavějící ocel značky Anticorro.

Od r. 1915  byla v provozu Frickova pec, tehdy největší indukční pec na světě. Za 2. světové války byla postavena nová ocelárna s obloukovými pecemi a dvě válcovny. V r. 1946 převzal majetkovou podstatu většiny Poldiny hutě, a. s., národní podnik Spojené ocelárny (SONP). V r. 1975 byla výroba převedena do nového závodu na Dříň. - Po r. 1989 dochází k rozpadu velkého podniku a vzniká v areálu řada menších závodů. V tradiční výrobě zde pokračují především Strojírny Poldi, s r.o., Beznoska s. r. o. a od listopadu 1999 Poldi Hütte s.r. o.

Citováno z © 1993-2014 Středočeská vědecká knihovna v Kladně


Fotografii poskytl Miroslav Sklenička 

Fotografii poskytl Miroslav Sklenička