Historie výstav NOŽE.pdf (1,1 MB)

 

 

Čtvrtstoletí výstav „NOŽE“.


Pavel Formánek st.

 

 

Dvacet pět let. Co je to proti stáří vesmíru? Nic. Ovšem z hlediska lidského života je to poměrně dlouhá doba. V průměru je to jedna třetina života člověka.

 

Tak jako se vše vyvíjí, vývoj se nevyhnul ani výstavě "NOŽE". Z malé regionální výstavy se vyvinula největší výstava v České republice co do počtu vystavujících, tak i do počtu návštěvníků. Vešla ve známost za hranicemi nejen okresu a kraje, ale i za hranicemi naší republiky. Z dostupných informací je to největší výstava svého druhu v zemích bývalého východního bloku a je minimálně srovnatelná s většinou těch, které se konají směrem na západ. Na zemi s deseti miliony obyvatel je to dle mého úsudku více než dobré. Ze zahraničí se zúčastnili výstav vystavující ze Slovenska, Polska, Německa, Maďarska, Ukrajiny, Gruzie, Ruska, Rakouska, Švýcarska, a Běloruska.

 

Rok 1992 - Příbram - Restaurace U Podařilů

„NOŽE ´92“ - I. Česko-Slovenská výstava nožů a chladných zbraní.

Na pozvání švédského nožíře pana Rüberga jsem navštívil výstavu nožů v IMA Mnichově. Již tam jsem si říkal, že by nebylo špatné, kdyby taková výstava byla i u nás. Pak jsem narazil na stránkách Střelecké revue na příspěvky našich nožířů, pana Karla Honse a Jaroslava Brixiho. Pan Brixi v článku zmiňoval, že by bylo dobré uspořádat u nás výstavu nožů. Zaujalo mě to na tolik, že jsem se začal přípravou výstavy zabývat. Odborníci tvrdili, že v Československu nejsou nožíři a pokud ano, jsou jejich výrobky nekvalitní a zároveň se jim Příbram jevila jako zcela nevhodná. Můj bratr Václav a přítel ze Slovenska Alfréd Marek se přiklonili na moji stranu a tak s jejich pomocí jsem začal s realizací výstavy. V té době jsem disponoval jedinou technikou a tou byl kufříkový psací stroj. Na štěstí mi vyšla vstříc pani Leišová (tehdy firma LERO, dnes ZBRANEX) která mi umožnila používat fax a telefon. Plakáty jsme psali ručně.  Sál v restauraci „U Podařilů“ nám tenkrát propůjčili zdarma a adresář účastníků (předzvěst dnešních „Almanachů“) se podařilo díky známým nakopírovat v Berouně.

V září se pak sešlo 22 výrobců nožů z Česko-Slovenské republiky. Na jejich výrobky se přišlo podívat 1000 návštěvníků. Ač výstava byla poměrně málo propagována, byla nad očekávání úspěšná a reakce na ní kladná a to jak z řad nožířů, tak návštěvníků. To rozhodlo o tom, že příští rok bude výstava opět.

Po skončení výstavy mě navštívil pan inženýr Autrata z Technického muzea v Brně a nožíř pan Maďarič. Byli inspirováni výstavou a chtěli výstavu uspořádat v Brně. Zajímali se o organizační záležitosti a chtěli adresy nožířů. Popili jsme víno, které přivezli, pohovořili, ale adresy jsem jim dát nemohl. Měl jsem je jenom jednou - kopírka nebyla. Přepsal jsem je později na stroji a poslal Ing. Autratovi do TMB. Již dříve jsem uvažoval o založení nožířského spolku a tak jsem měl doma stanovy některých evropských spolků i ty ode mne Ing Autrata dostal. Když jsme se přijeli podívat příští rok na výstavu do Technického muzea v Brně, přivítal nás pan Maďarič slovy: „Á, špióni“ a dnes dává tisku (např. časopis Zbraně a náboje) k dobru, jak jsem byl zlý a nedal mu adresy, ač s vínem přijel. O tom, že jsem navrhoval spolupráci při organizaci výstav, takticky mlčí.

 

Takhle výstava začínala:

Všechno se psalo na kufříkovém psacím stroji. Tefon a fax dala k disposici pani Leišová z příbramské firmy LERO..

                       

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Inzerát ze Střelecké revue, inzeráty z inzertních časopisů,první plakakát a malý plakátek.

 

              

 

Předchůdce "Almanachu obsahoval 24 známých nožířů.           

 Přišlo 1000 návštěvníků.

 

Rok 1993 – Okresní úřad Příbram

„NOŽE ´93“ - II. mezinárodní výstava nožů a chladných zbraní.

 
   

Česko-Slovenská republika se rozdělila na Českou republiku a Slovensko republiku a tím se nechtěně z výstavy stala mezinárodní.

Restauraci „U Podařilů“ zrušili. Tím vyvstala otázka kde výstavu „NOŽE ´93“ uspořádat. Jedním z vhodných míst byl příbramský „Kulturák“. Tam ovšem požadovali neúnosně vysoký nájem. Pátrání po vhodném místě pokračovalo dál. Nakonec se podařilo zajistit prostory ve vstupní hale Okresního úřadu v Příbrami. Ještě před výstavou, ale vyvstal problém: „ Je nedůstojné pořádat výstavu v tak váženém úřadu!“ Výstava však nakonec proběhla bez problémů a úředníci změnili názor. Vystavujících i návštěvníků bylo víc a dostavili se i kladné mediální ohlasy. Další výstava na stejném místě však nepřipadala v úvahu, neboť v budově Okresního úřadu Příbram bylo málo stolů a většinu jsme jich museli dovézt. Zapůjčil nám je v Q-klubu Příbram. Ředitel pan Ing. Prause nabídl uspořádat příští výstavu v Q-klubu Příbram.

Během této druhé výstavy byla založena Asociace nožířů „Bohemia Cultellatores“.

 

Rok 1994 až 2002 – Q-klub Příbram

III. až XI. mezinárodní výstava nožů a chladných zbraní "NOŽE"..

Na další roky tak odpadl problém se sháněním „střechy nad hlavou“, stolů a vitrín, ba ještě přibylo technické zázemí – telefon, fax, kopírka, dílna, internet, počítač i skladové prostory. Tato skutečnost a ještě možnost využít přilehlé prostory dala výstavě další možnosti a navíc jsem mohl realizovat svůj „sen“ - doprovodné programy. Bylo též možné vydat první almanach – „Almanach NOŽE 2004“ a ve vydávání pak pokračovat každý rok.

Postupem času se počet vystavujících přiblížil k 60 a počet návštěvníků se pohyboval přes 2000. Vystavující byli převážně z České republiky, menší počet ze Slovenské republiky a tu a tam vystavoval i nějaký cizinec. Byli to vystavující z Japonska, Kanady, Ruska, SRN a Švýcarka. V doprovodných programech pak bylo možno se seznámit s prací rytců, řezbářů, cizelérů a malířů. Pod širým nebem pak bylo možno spatřit lovce kožešin z TRAPPERS´CORRALU, a euroindiány z  INDIAN CORRALU, mongolskou jurtu s pravými Mongoly - včetně vystoupení folklorního souboru, který se pávě vracel z USA, historická bojová vozidla, ukázky boje nožem, polní kovárny v činnosti a další. V rámci každé výstavy byly instalovány malé tematické exposice věnované některému z nožířských výrobků či byly vystaveny části sbírek. Stalo se již tradicí, že k výstavě je vydáván stejnojmenný almanach a na místě razí FABRI ARMORUM pamětní plakety. V roce 1999 jsme také poprvé využili počítače, na kterých bylo možno sledovat prezentační programy a v největší výstavní místnosti zároveň promítat na plátno. V té době byl v Q-klubu poprvé zdarma přístupný internet pro návštěvníky výstavy.

V roce 1994 jsme na výstavě provedli v několika kategoriích hodnocení nožů o titul „NŮŽ ROKU“. I to bylo poprvé v historii českého nožířství (včetně bývalého Československa) a i to se stalo tradicí. Soutěž je dnes nejvyšší soutěží svého druhu v České republice a přešla do kompetence asociace nožířů Bohemia Cultellatores. Vlastní hodnocení probíhá předvečer výstavy. Vyhodnocené výrobky jsou pak prezentovány během ní. Po skončení prvního dne výstavy je již pravidelně vyhrazen čas pro výroční členskou schůzi A.N.B.C. (Asociace nožířů Bohemia Cultellatores). Počet vystavujících přesáhl sedmdesátku a návštěvnost přesáhla 2 500 lidí. Před výstavou bylo nutno vystěhovávat čím dál tím více místnostní a bylo potřeba čím dál, tím více stolů. Navíc jsme se nedohodli s majitelem pozemků okolo Q-klubu a nebylo kde uskutečnit doprovodné programy. Zkoušeli jsme různá náhradní řešení, ale byla to vždy jen z nouze ctnost. Nezbylo než opět hledat pro výstavu nové vhodné prostory.

 

Rok 2003 až 2005 – Sokolovna Příbram

XII. až XIV. mezinárodní výstava nožů a chladných zbraní "NOŽE"..

 

Koncem roku 2002 již bylo jasné, že další výstava se bude konat v příbramské Sokolovně. Sokolník pan Chrastina nám dal k disposici tělocvičnu s balkóny, přísálí a na doprovodné programy jsme měli k disposici oplocené venkovní hřiště. Přípravné práce jsme dělali v dílně Q-klubu. V Q-klubu jsme dál množili „Almanach“.

   Velkou výhodou bylo velké oplocené hřiště, na které se vycházelo z předsálí. Vzhledem k tomu, že v předsálí se prakticky nevystavovalo, měli jsme střechu nad hlavou na posezení s kolegy, v případě nepříznivého počasí. Večer nám přijela zahrát country kapela „Trosky“ z Prahy. Další rok přibili vystavující a opět vyvstal problém s výstavní plochou přesto, že jsme, využili předsálí. Pan Chrastina nám naštěstí dovolil využít další tělocvičnu. Ta měla podlahu, kterou bylo třeba zakrýt a tak jsme si museli vypůjčit koberce. Vzhledem k tomu, že večer do desáté hodiny byla tělocvična v permanenci, bylo do rána co dělat. Opět jsme si museli vypůjčit stoly. Nějaké jsme přivezli ze zámku v Hluboši a zbytek nanosili z vedlejší integrované školy.     

Dominantou venkovních prostor byla originální mongolská jurta s ojedinělou exposicí (nejen v Česku) uvnitř. Ta byla věnována mongolským a příbuzným nožům v historické souvislosti. Na výstavu poprvé zavítali „Keltové“, „Sedmá kavalérie“ s kovárnou a další. Poprvé byly k příležitosti výstavy raženy strojně kovové plakety.

Následující rok se situace s nedostatkem stolů opakovala a opět vyvstala otázka - co teď?

 

Rok 2006 až 2016 – Kulturní dům Příbram

 XV.  až XXV. mezinárodní výstava nožů a chladných zbraní "NOŽE".

Ještě na podzim roku 2005 jsme zkusili najít nové prostory pro výstavu „NOŽE 2006“ a zkusili jsme to po létech opět v Kulturním domu Příbram. Tehdejší ředitel pan Slanec nám vyšel vstříc a byl i stanoven termín. V červnu 2006 nastoupil do funkce jako nový řiditel pan MgA. Bednář, se kterým byla hned od počátku velmi dobrá spolupráce. Díky ochotě města Příbram, které nám zapůjčilo prostory za kulturním domem, jsme nemuseli upustit od doprovodných programů. Ty se ale málem nekonaly. Před zadním vchodem zela ještě dva dni před výstavou šestimetrová díra. Byly to nervy pro organizátory, ale nakonec to dopadlo dobře. V rámci doprovodných programů za kulturním domem hrály celý den country a folkové kapely. Jinak, na sále i pod širým nebem bylo vlastně vše při starém – i když jistá změna nastala. Z občerstvení, při starém zůstala jen „Krčma u spálené nohy“ a občerstvení zajišťované organizátory nahradilo očerstvení zajišťované pracovníky Divadla Antonína Dvořáka.

   Další ročník výstavy se koná na stejném místě za stejných podmínek a opět se začíná projevovat nedostatek prostoru. Uvažujeme o otevření galerie, ale nakonec se nám daří vměstnat do prostor na jednom patře. Venku je to jednodušší. Travnaté plochy je dost a město je vstřícné, takže máme oproti předešlému roku k disposici namísto 1 200 m2 2 000m2. Novinkou je, že doprovodné programy začínají již ve čtvrtek před výstavou workshopem. Během něho si zájemci mohou vykovat sami či za pomoci kováře-nožíře čepel, eventuelně si jí mohou nechat vykovat a to i ze svářkového damašku. Zajištění akce se ujal člen Asociace nožířů“Bohemia Cultellatores“ Milan Svátek. Byla to sázka do loterie a vyšlo to.

   Osmnáctý ročník výstavy byl opět o něco větší. Zájemců o vystavování opět přibylo. Z necelé stovka se počet vystavujících rozrostl na 120. Přičinili se o to hlavně zahraniční nožíři a nezbylo než pro prodejce otevřít galerii. Novinkou byl workshop - tavba wootzu.  

V roce 2009 je výstava ještě pořádána Asociací nožířů "Bohemia Cultellatores". Asociace však neměla zájem výstavy zaštiťovat a tak to vypadalo, že další výstava již nebude. Ze strany vystavovatelů i návštěvníků zájem o další výstavu byl a nakonec i Ti co výstavu fakticky organizovali a realizovali dospěli k názoru, že by to byla škoda, aby další výstava již nebyla. No a tak výstavu"Nože 2010" pořádá i realizuje  nově založené Občanské sdružení "NOŽE-CZ", tedy stejní lidé výstavu dělali doposud. Tím, že nedošlo k personálním změnám, nezměnilo se nic ani v koncepci výstavy a  tak se také  navenek nic nezměnilo. V následujících letech dochází v kolektivu ke změnám. V roce 2010 zemřela Hana Šelepová, v roce 2012 zemřel Pavel Formánek ml. a v roce 2015 pak Václav Formánek. Všichni tři se podíleli na realizaci výstav od prvopočátku.

 

Pozvolna přibývá vystavovatelů i návštěvníků.  V roce 2015 se prezentovalo 138 vystavovatelů a přišlo cca 2 500 návštěvníků.

České jubileum - překlad

Po dvacáté páté se konaly v Příbrami „Nože“. Je to jedna  z největších výstav nožů v Evropě.

Příbram je malé město východně od Plzně. Hlavní atrakcí je malebný klášter na kopci nad městem. Avšak jedenkrát v roce se stává Příbram středem českého světa nožů, když Pavel Formánek zve na výstavu „Nože“. Za 25 let se tak ze zářijové akce vyklubala jedna z největších událostí svého druhu v Evropě“ s přibližně 150 vystavovateli a 3 000 návštěvníků se může srovnávat i s výstavou mistrů nožířství v Solingenu.

Na „Nožích“ vystavují hlavně nožíři z České Republiky a ze Slovenska, vedle nich i někteří z Maďarska, Polska a dalších zemí bývalého „Východního bloku“. Je zde používán i název „Kováři“, protože většina nožířů si své čepele sami vykovávají.

Výstava, která již roky má věhlas a je velice dobře organizovaná, se koná v Domě kultury Příbram, který ještě vyzařuje křehký „šarm“ socialismu. Přesto v tomto prostředí dokáže Pavel Formánek postavit na nohy zajímavou, sympatickou a především dobře navštívenou výstavu. Venku v parku vzniká správný stanový tábor s kovárnami, dřevořezbářskými i jinými dílnami, kde ukazují řemeslníci svoji práci, hraje živá hudba a výživný catering, což připomíná atmosféru lidové slavnosti. Mezitím jsou vidět rytíři, indiáni či trapeři. To zdůrazňuje, že nožířská scéna v Česku je stejně jako v Německu navázána na napodobňování historických výjevů.

  V prvním patře budovy ve velkém sále stojí nožíři těsně vedle sebe u relativně malých stolečků, mezitím se tlačí nadšení návštěvníci. Nahoře na galerii se nacházejí stánky profesionálních výrobců nožů, v předsálí nabízejí dodavatelé materiál pro výrobu nožů. Vystavovatelé strojů a nářadí pro výrobu mají svůj vlastní prostor.

Návštěva Příbrami se vyplatí německému milovníkovi nožů už proto, že je zde mnoho nožů za relativně málo peněz. Už pod hranicí 100 euro má člověk ohromný výběr kovaných exemplářů každé velikosti. Nabídka je tradičně rustikálně funkční a přirozeně vychází z materiálů typických pro východní Evropu. Přesto se víc a víc mění styl - jsou vidět stále více zavírací nože, moderní design a materiály, a také taktické nože s odnímatelnou části sloužící k otevírání jednou rukou (Folder messer), které by sloužily ke cti i každému americkému nožíři. Za to je zodpovědná především mladá generace nožířů, která také v Česku a východních sousedních zemích existuje.

Organizátor Pavel Formánek využil 25. výročí trvání výstavy jako pohnutku ke stažení se a přenechání úkolu následovníkovi. Je už delší dobu v důchodu a trochu odpočinku si bohatě zaslouží. Odvedl čtvrtstoletí trvající skvělou práci.

Text: Hans J. Wieland

Fotos: Karel Šefrna