V roce 2004 jsme se neplánovaně zastavili v Nýrsku. Šli jsme okolo řeky Úhlavy a na jedněch dveřích byl štítek s textem: NOŽÍŘSTVÍ, František Šabacký, Nýrsko 183, IČO: 45366012.  To se nedalo nevyužít, a tak jsem zazvonil. Moc nechybělo a zastali jsme na ulici. Nakonec jsme skončili na zahradě a po čase nám pan Šabacký ukazoval dílnu a slíbil, že ukáže nějaké písemnosti. Osud nám však přestal být nakloněn. Přijeli příbuzní a za chvíli jsme byli zpět na ulici. 

Z vyprávění jsem si tehdy poznamenal:

Prvním nožířem v rodině byl p. Faltýnek, který měl živnost v Židlochovicích u Brna. Ten měl nevlastního syna Františka Šabatského (narodil se roku 1892 a zemřel v roce 1973), který se u něho vyučil nožířskému řemeslu. Ten se po vyučení vydal na zkušenou do Vídně. Při práci se ve Vídni naučil za 6 zlatých brousit břitvy. Tam se také setkal se svou budoucí manželkou. V roce 1917 se oženil a s manželkou žili v Nýrsku, kde založil živnost a vybudoval malou kovárnu.

V roce 1921 se jim narodil syn František tedy ten, kterého jsme navštívili. Ten se u svého otce vyučil nožířskému řemeslu. Po vyučení spolu vyráběli nože a břitvy a jak bylo v té době zvykem, prováděli i údržbu nožířského tovaru. Z počátku vyráběli z ploché oceli odebírané přímo z kladenské Poldovky, později kupovali výkovky ze Solingenu. Otec měl dva učedníky. Jedním z nich byl Jan Toman, narozený 22.4.1910 – viz Jan Toman. Po zabrání Sudet Německem utekli jenom s kufrem do Klatov, kde si zařídili obchod ve Vídeňské ulici. Po skončení II. Světové války se mohli vrátit do Nýrska. Jejich dům však byl pobořený a bylo nutno jej opravit. Na opravu dostali peníze od státu a v roce 1946 se mohli nastěhovat. 

Text a foto Pavel Formánek st.